Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přejít přímo na obsah stránky

Vysoké Mýto

oficiální stránky města

Dnes je úterý 28.6.2022

Pozvánka na slavnostní osazení stolpersteinů členům rodiny Pickovy a Schwarzovy

30.08.21

Foto Jindřich SvatošV letošním roce přibydou ve Vysokém Mýtě další Kameny zmizelých neboli stolpersteiny. V neděli 12. září ve 14.00 bude do dlažby před domem čp. 86 ve Vladislavově ulici osazeno celkem šest kamenů členům rodiny Pickovy a Schwarzovy. Při osazování kamenů zmizelých zazní informace o jednotlivých členech rodiny a jejich osudech. Na závěr pak kantor židovské obce Daniel Vaněk pronese tradiční hebrejskou modlitbu za zemřelé. 

 

O víkendu 11. a 12. září bude zároveň v prostorách Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě prezentován soubor předmětů se vztahem k rodu Picků.

 

Foto Soňa Krátká, RMVMV roce 2020 poprvé ve Vysokém Mýtě došlo k položení kamenů zmizelých – tzv. stolpersteinů. Betonové kostky na  vrchní ploše opatřené měděnou deskou se jménem a životními daty židovských spoluobčanů vězněných v rámci rasové perzekuce během 2. světové války v koncentračních táborech nám tak budou jejich osud navždy připomínat. Najdeme je vsazené v chodnících a náš pohled na nich spočine při chůzi ulicemi města, tím se symbolicky pokloníme a uctíme tragický příběh našich zmizelých. Stolpersteiny jsou osazovány před domy, kde rodiny spokojeně žily.

 

První tři kameny ve Vysokém Mýtě najdete v Litomyšlské ulici před čp. 55 – zde žila Hana Frischmannová se syny Františkem a Jiřím. Rodina Jiřího – který jako jediný válku přežil, dodnes doma uchovává obraz Františka. Autorkou je dívka z další židovské rodiny, pravděpodobně na přelomu 30. a 40. let 20. století. Jmenovala se Hanka Picková. Další obraz se nalézá ve  sbírce vysokomýtského muzea. A právě rodině Pickových budou pietně položeny další kameny.

 

 

Historie rodiny Pickovy ve Vysokém Mýtě se začíná psát již v 2. polovině 19. století, tou dobou v čele stojí otec Sigmund (narozen v Bělé v roce 1833) a matka Arnoštka (narozena v Náchodě roku 1851) a všichni spokojeně žijí v domě čp. 86 ve Vladislavově ulici. V rámci sčítání obyvatel k roku 1880 na této adrese mimo rodičů bydlí děti Olga (narozena 1875), Arnošt (nar. 1878), Ida (nar. 1879), roku 1881 přibyl nejmladší synek Bohumil. Všechny děti se narodily již ve Vysokém Mýtě. Rodina dlouhá desetiletí vlastnila prosperující továrnu na likéry – podle dochovaných firemních dopisních papírů se zdobnou hlavičkou můžeme soudit, že vyhlášenými byly hlavně jemné likéry, zvláště pak višňový likér Marasca. Pickovi provozovali také velkoobchod s lihem a vínem, později obchod s koloniálním zbožím. Počátek zimy 1942 znamenal pro rodinu definitivní ztrátu posledních zbytků šance na svobodu a život. Obdržením výzvy k nástupu do transportu naděje zhasly. Utrpení během okupace musela čelit Arnoštova žena Olga se synem Karlem (nar. 1916) a dcerou Evou (nar. 1918) a Bohumilova žena Ida s dcerou Hanou (nar. 1918). Hanin starší bratr Otto (nar. 1909) stihl uprchnout do Anglie, kde působil v RAF. Vzhledem ke znalosti angličtiny, němčiny a španělštiny tam našel uplatnění jako tlumočník. V roce 1942 vznikl ve Svatobořicích nedaleko Kyjova vytěžovací tábor, kde byli vězněni a vyslýcháni v rámci tzv. AKCE E rodinní příslušníci emigrantů. Také Ida s Hanou jako matka a sestra emigranta zde byly tři měsíce vězněny a propuštěny v zuboženém stavu na počátku prosince 1942. Přiřadily se k ostatním transportovaným z Pardubic.

 

Známe i osudy druhé rodiny Pickovy – vdova po Arnoštovi Olga šla do transportu s oběma dětmi; se synem Karlem a dcerou Evou. Eva se stihla na konci roku 1938 provdat za Ottu Schwarze z nedaleké Luže.

 

Olžin syn Karel Pick (1916) byl drobný pohledný chlapec, v roce 1935 zdárně ukončil studium na vysokomýtském gymnáziu. V databázi Bad Arolsen jsou dodnes uloženy lístky z Ústřední kartotéky transportů. Zjistíme zde, že Karel Pick pobýval pro změnu několik měsíců v tzv. přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu. V areálu zemědělské usedlosti se zde měli židovští mladíci naučit zemědělským pracím, a to vše pod záminkou možnosti vystěhovat se posléze do Palestiny. Režim v Lípě byl volnější, gestapem přikázané kvóty osob na základě výběru zaplňovala židovská obec. O Karlovi Pickovi také víme, že se přátelil, dnes bychom řekli „chodil“, s Evou Koudelovou (1921).

 

Eva Koudelová se narodila do úřednické rodiny, otec pracoval jako pokladní Československé průmyslové banky ve Vysokém Mýtě. Roku 1940 také maturovala na zdejším reálném gymnáziu.  O Evině činnosti spočívající v obětavé a nezištné pomoci potřebným během 2. světové války a těsně po jejím konci bychom (nebýt svědectví přeživších) vůbec nevěděli. Eva Koudelová pravděpodobně o své činnosti neuvažovala jako o výjimečné, naopak jako o zcela automatické – chtěla pomoci milému chlapci a jeho rodině.

 

Osudy:

Olga Picková – zavražděna v Osvětimi.

Karel Pick – zavražděn v Osvětimi.

Eva Picková provdaná Schwarzová a manžel Otto se po válce shledali a vrátili do Luže. Tam se jim v roce 1946 narodil syn Jan, rodina o tři roky později emigrovala do Izraele.

Ida Picková – zavražděna v Osvětimi.

Hana Picková, talentovaná malířka – zavražděna v Osvětimi.

JUDr. Otto Pick přežil válku ve službách RAF, později působil v rádiu Svobodná Evropa v Mnichově.  

 

Foto stolpersteinů členů rodiny Frischmannovy a text Soňa Krátká, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě