Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přejít přímo na obsah stránky

Vysoké Mýto

oficiální stránky města

Dnes je pátek 9.12.2022

Další stolpersteiny byly položeny

28.09.22

Foto Vanda Grof, RMVMVideoreportáž, fotogalerie / V pátek 23. září proběhl ve Vysokém Mýtě již potřetí pietní akt kladení kamenů zmizelých. To jsou dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do dlažby před domy obětí holocaustu a nacistického režimu. Na nich je vyrytý nápis. Aby ho lidé přečetli, musí sklonit hlavu. Tím se ukloní obětem, na které kámen vzpomíná. „Zvolili jsme dvě rodiny. V předchozích letech jsme kladli kameny zmizelých vždy jedné rodině. Letos to byla rodina Oty a Hermíny Vohryzkových na Litomyšlském Předměstí. Jejich dům už dneska nestojí. Kameny zmizelých jsme proto pokládali do míst, kde pravděpodobně stával. Hermína a Max Vohryzkovi, matka se synem, oba dva přežili koncentrační tábory. Zemřeli v úctyhodném věku. Hermína Vohryzková ve věku 96 let a je pohřbena v Pardubicích na židovském hřbitově. Max Vohryzek byl vysokomýtský patriot, proto si přál být pohřben ve Vysokém Mýtě na hřbitově. To přání se mu splnilo,“ řekla Soňa Krátká z regionálního muzea, která se osudy vysokomýtských židů dlouhodobě zabývá.

 

Na akci byli také přítomni potomci rodiny Vohryzkových. Pravnučka Hermíny dokonce zapůjčila regionálnímu muzeu věci z rodinné pozůstalosti. „Říkala jsem si, že je půjčíme Židovskému muzeu v Praze, ale když Soňa Krátká začala vyvíjet tyto aktivity, pochopila jsem, že ona je ten správný příjemce. Půjčili jsme do její péče knížku Hagada, což je sborník modliteb z roku 1909, šábesový ubrus krásně krumplovaný, a našla jsem také něco, co sama považuji za největší poklad, a to je modlitební plášť mého pradědečka Maxe Vohryzka, kterému se také říká talit nebo tales,“ řekla Markéta Rokytová.

 

Dalším místem, kde byly kameny položeny, bylo vysokomýtské náměstí. „Položili jsme je před dům číslo popisné 185, který patřil Bertě a Hugovi Adlerovým. Ti v přízemí provozovali obchod s metráží, s textilem. Měli čtyři děti, tři syny a jednu dceru. Dcera se stihla provdat a do koncentračního tábora nastoupila v Pardubicích již jako Gottliebová. Ani ona se z koncentračního tábora nevrátila a bohužel věznění v Terezíně a později v Osvětimi nepřežila ani matka Berta Adlerová a ani jeden z jejích synů Zdeněk, Karel a Jiří. Takže tady jsme pokládali čtyři kameny zmizelých čtyřem zavražděným osobám,“ řekla Soňa Krátká.    

 

Na závěr každé pietní akce kantor židovské obce Daniel Vaněk pronesl tradiční hebrejskou modlitbu za zemřelé.

 

Reportáž Další stolpersteiny byly položeny

 

Foto Vanda Grof, RMVM

 

Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM
     
Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM
     
Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM
     
Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM
     
Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM
     
Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM
     
Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM Foto Vanda Grof, RMVM