Z analytické části adaptační strategie vzešla řada přínosných podnětů

30.11.21

Foto archiv EKOTOXAKde se cítí občané a návštěvníci města v čase horkých letních dní nepříjemně a jak by zlepšili nakládání s vodou? Je město dobře adaptované na budoucí změny klimatu a která rizika jsou nejvýznamnější? V průběhu léta a podzimu byla dokončena analytická část adaptační strategie města, která se právě na tyto a řadu dalších otázek snaží najít odpovědi.

 

„Analýzu jsme pojali podrobně a z více hledisek. Snažili jsme se propojit naše zkušenosti z jiných měst s pohledem místních odborníků i veřejnosti,“ říká Zdeněk Frélich ze společnosti EKOTOXA, která adaptační strategii připravuje. „Téma jsme projednávali individuálně se zástupci místních významných organizací, občané měli možnost zaslat nám své návrhy prostřednictvím ankety a pocitové mapy, prováděli jsme terénní šetření. To vše se promítlo do celkového hodnocení,“ dodává Zdeněk Frélich.


Pocitová mapa – nejpříjemnější jsou parky v okolí centra, nejhorší velká parkoviště

A jak tedy vnímají město v době letních veder občané? Jako nejvíce pozitivní jsou vnímány lokality s významným podílem zeleně. Zcela nejlépe je vnímám prstenec parků kolem historického centra města. Poměrně pozitivně je přijímáno také náměstí Přemysla Otakara II., kde je také významný podíl zeleně, která zajišťuje stín. Další místa byla lokalizována ve volné krajině – např. oblast podél řeky Loučné nebo lokalita na Vinicích. „Tato místa je potřeba chránit a dále zlepšovat pro potřeby občanů,“ vysvětluje Štěpán Vizina, člen zpracovatelského týmu.

 

Naopak nejméně příjemně jsou vnímány lokality s nedostatkem zeleně, stínu a velkým množstvím zpevněných povrchů. Mezi ty častěji zmiňované patří například autobusové nádraží, parkoviště u obchodních center, výrobní areály nebo některé ulice. V případě silničních komunikací lze přičíst mezi zmíněná negativa také hluk z dopravy a znečištění ovzduší z výfukových plynů a odraz tepla z budov nebo asfaltových ploch. Zajímavý je pohled občanů na náměstí Přemysla Otakara II., na které přišla řada ohlasů jak kladných, tak mírně negativních. „Občané zde zmiňují horko, ale současně velmi kvitují zeleň, lavičky ve stínu a vodní prvky,“ řekl Štěpán Vizina.

 

Doporučení občanů – pítka, park za pivovarem a zdravější krajina
Respondenti mohli přinášet také svá vlastní doporučení, jak zlepšit prostředí ve městě nebo nakládání s dešťovou vodou. Mezi nejčastěji zmiňovaná přání patří realizace parku v lokalitě za bývalým pivovarem. „S vybudováním parku počítáme v příštím roce,“ plánuje místostarosta Martin Krejza.


Mezi dalšími častěji zmiňovanými nápady se objevovala pítka na různých frekventovaných lokalitách města, jako jsou parky, dětská hřiště nebo autobusové nádraží. Často jsou navrhována místa, kde by se podle občanů hodilo doplnění zeleně. Patří mezi ně zejména větší parkovací plochy u obchodů nebo obchodních center, některé ulice, a také třeba cyklostezky v krajině, které jsou často nezastíněné.


Významným tématem je také hospodaření s dešťovou vodou. Byly navrhovány zejména retenční nádrže pro dešťovou vodu u objektů, které mají zahradu nebo park ve svém okolí, a voda z nich by se pak dala využít na zálivku zeleně. Obecněji bylo navrhováno také využití propustných povrchů, např. na parkovištích, nebo rozčlenění velkých polí tak, aby krajina lépe zadržovala vodu.


„Všem, kteří se zapojili, děkujeme za zpětnou vazbu a jejich podněty. Jsou to pro nás cenné informace pro tvorbu adaptační strategie,“ řekl místostarosta.


Adaptační opatření – kam směřovat?
Z analýzy vyplynulo několik tematických okruhů, kterými se budou zpracovatelé ve spolupráci s městem v návrhové části adaptační strategie v dalších týdnech a měsících zabývat. Za hlavní témata a cíle, které budou rozpracovány do konkrétnějších adaptačních opatření, lze považovat tyto:

 

Na návrhovou část bude navazovat akční plán, který bude obsahovat konkrétní projekty. Díky adaptační strategii bude mít město možnost získat další finanční prostředky na jejich realizaci.

zdroj Analytická část Adaptační strategie města, EKOTOXA, s. r. o.

 

Foto archiv EKOTOXA