Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přejít přímo na obsah stránky

Vysoké Mýto

oficiální stránky města

Dnes je úterý 24.4.2018

Samá NEJ a zajímavý osud oltářního obrazu Petra Brandla

01.04.16

Jaroslav Horak 5V souvislosti s návštěvou ministra kultury ve Vysokém Mýtě, který v kostele sv. Vavřince obdivoval Brandlův obraz Nanebevzetí Panny Marie, stojí zato připomenout některá NEJ a zajímavosti osudu tohoto mimořádného barokního díla. Zdejší obraz Petra Brandla je největší v českých zemích a je jedním z nejdůležitějších obrazů v umělcově životě. Byl namalován v roce 1728 pro cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory a malíř za něj dostal vůbec nejvyšší honorář ve svém životě. Mimochodem, kdyby v Sedlci zůstal, byl by dnes součástí památky UNESCO.

 

Jak se obraz ocitl ve Vysokém Mýtě? V roce 1774 shořel hlavní oltář vysokomýtského chrámu, a tak byl o 13 let později Brandlův obraz i s celým oltářem zakoupen za 1000 zlatých z mezitím již zrušeného kláštera v Sedlci. Již v roce 1887 byl však stav obrazu natolik alarmující, že se o jeho opravu s veškerou svojí vážností zasazoval i slavný malíř František Ženíšek. Přesto trvalo ještě dlouhých 15 let, než se obraz dočkal zásadní, dosud jediné opravy (1900 – 1901). Po této opravě však bylo bohužel plátno po několik let uloženo jen provizorně „v kolně a na půdě nedaleké dívčí školy“, protože v této době se v Mýtě objevily puristické názory na nevhodnost umístění „starého“ barokního oltáře v novém pseudogotickém chrámovém interiéru. Obec vysokomýtská dokonce nabídla obraz k prodeji Praze, zájem projevila i Kutná Hora a objevil se dokonce názor, že by se plátno mělo vrátit zpět do Sedlce.

 

Obraz s oltářem se do sv. Vavřince navrátil až na přímou intervenci centrální umělecké komise ve Vídni, která městu pohrozila odebráním subvencí. Od té doby obraz své místo opustil pouze jednou, a to v roce 1938, kdy se stal jedním z hlavních exponátů na výstavě Pražské baroko. Obrazu připisovali mimořádné místo v Brandlově tvorbě všichni významní badatelé minulosti, zvláštní pozornost mu celoživotně věnoval i největší znalec Brandlovy malby prof. Jaromír Neumann. Ten se od devadesátých let minulého století pokoušel, bohužel neúspěšně, o zajištění opravy chátrající malby.

 

V roce 2009 provedli akad. malíři a restaurátoři Šárka a Petr Bergerovi rentgenologický průzkum spojený s podrobnou prohlídkou jinak obtížně dosažitelného plátna. Obraz se totiž nachází ve výšce 4 – 11 m.  Z průzkumu vyplynul velmi špatný stav malby tohoto významného díla, které je opravdovým unikátem nejen v rámci Brandlovy tvorby, ale i v celém středoevropském barokním umění.

 

Petr Brandl